Klenba Macochy volně!

Dlouho mi tenhle nápad ležel v hlavě. Do klenby jsem několikrát různými směry nastoupil, abych očichal možnosti a dostal přes čenich. Po úraze v roce 2016 mám problém s pravou nohou, a tak jsem si řekl, že bych se mohl zkusit podívat opět do klenby Macochy. Při technickém lezení, stejně jako volném lezení stropů nohy moc nepotřebujete. Pavla Weissera neobyčejně pobavilo, když viděl mezi materiálem rozloženým na nástupu berle, díky kterým jsem se dostal v prosinci 2016 pod stěnu. S Honzou Strakou a Aničkou Tomanovou jsme několik dní hákovali Příklepový strop a zkoušeli najít chyty, za které bychom se mohli udržet. Až na pár úseků nám to přišlo realistické.

O rok později, tedy v prosinci 2017 jsme se s Honzou Strakou do stěny vrátili, a začali cestu zkoušet volně doopravdy. Popůjčovali jsme si asi milion experesek a karabin, založili čoky, friendy, hexy a zatloukli potřebné skoby. A pak jsme bouldrovali a bouldrovali a bouldrovali. Čtvrtou délku jsme vedli metr a půl pod linií původních nýtů a do volné varianty přidali tři nové nýty, protože z lezecké pozice se nedají originály nacvaknout.

Macocha je prazvláštní stěna, tmavá, vlhká a převislá jako prase. Macocha je symbolem Moravského krasu, znají ji i lidé za Karlovými Vary. Podobně jako Sněžku nebo třeba Starostovou jako symbol Adršpašských skal. Macocha na rozdíl od většiny ostatních stěn nevede nahoru, ale dolů. Je to propast vzniklá zřícením stropu ohromné jeskyně. Její jméno je spojeno s pověstí o maceše, která se snažila zbavit nevlastního děcka. Macocha je skutečně místem sebevrahů, ne těch lezeckých, ale z celé moravské populace. Macocha je mýtus i realita. Je to čtvrtý rozměr Moravského krasu.

Dnem prochází turistický chodník a lezení je povoleno většinou jen v prosinci a ve spodní části nad chodníkem pouze mimo otevírací dobu pro veřejnost. Většina lezení se tak odehrává v šeru nebo potmě při čelovce. Rychlých přelezů ještě donedávna mnoho nebylo, většinou jsme při lezení cest v klenbě strávili desítky hodin v průběhu jednoho prosincového týdne, vracejíce se na pár hodin přes den do spacáku. S prvním šerem jsme jako netopýři zase vyráželi za dobrodružstvím do převislého království viklavých skob, shnilých nýtů, ověšeni kilogramy železa, s očima plnýma mechu a strachu.

Macocha je místem výskytu specifických rostlinných a živočišných druhů. Z hlediska horolezectví je významným zástupcem ohrožených macochomilů např. Pavel Weisser. Je to endemický živočich, svou vazbou na prapodivnou moravskou stěnu nikoli nepodobný Petru Mockovi z Ádru a jeho vazbou na pískovcové skalní město. Zatímco většina přespolních (rozuměj nemoravských) lezců si přijde do Macochy zabojovat do jedné cesty, zakroutí hlavou a už je klenba nikdy neuvidí, Pavel vysedává v závěsné lavičce v klenbě pravidelně rok co rok. Zdá se, že svou zvláštní láskou nakazil krále moravských horolezeckých lokalit regionálního významu Asua, který tráví ve stínu kapradin rostoucích ze stěny poslední dobou také spoustu času. K čestným výjimkám přespolních, kteří jsou do skalního jícnu extrémního technického lezení pravidelně přitahováni, patří Jony z Police nad Metují, což je ostatně taky trochu endemický tvor zapadlých vlastí nemainstreamového vertikálního světa.

Příklepový strop má 10 délek a nejtěžší jsou v desátém stupni. Styl našeho volného přelezu je 9+ AF. Jenom pro ilustraci, cesta začíná bouldrovým skokem v obtížnosti 7A+. Pokud máte rozpětí menší než 190 cm, je nutné ve 45° převise opustit pravidlo alespoň jednoho pevného bodu. Lidé s větším rozpětím sice skočí snadněji vstupní boulder, ale zase budou mít problémy nacpat prsty do trhlinky v boulderu čtvrté délky, která je klíčová, a odhadujeme její obtížnost přibližně na 10/10+. Vzhledem k velmi omezeným možnostem lezení, které se koncentruje do jednoho prosincového týdne, si RP přelez vyžaduje lezce, kteří nepotřebují k lezení desítek mnoho času ani ideální podmínky. To však není náš případ.
AF přelezem jsme se dostali blízko ke svému maximu. Volný AF přelez Klenby Macochy je pro mne osobně jedna z nejlepších věcí, které se mi v Moravském krasu povedly.

Resumé:
Příklepový strop, 10 délek, 9+ AF.
Odhad obtížnosti jednotlivých délek při RP přelezu: 10-, 9+, 9-, 10/10+ ?, 9+, 6+, 9+/10-, 7, 8-, 6+.

převzato z časopisu Montana
www.montana.cz